Rozhovor s Pavlínou Lubojatzky
1. Pavlíno, jak dlouho se věnujete vaření? Byla to vždycky vaše vášeň?
Jídlo jsem milovala odmalička. Pamatuju si, jak mě táta vyzvedával ze školky „po o“, a často jsme pak spolu připravovali oběd. Já seděla na kuchyňské lince a spíše se jen koukala do hrnců. Chuť vařit a uvědomit si, že se chci vaření věnovat naplno, přišlo až někdy po vystudování vysoké školy. Nastoupila jsem do prvního zaměstnání a zjistila, že jestli se sebou nezačnu urychleně něco dělat, budu v průběhu života litovat. Začali jsme si tak s manželem Martinem vařit zdravá jídla do krabiček a založili jsme si Instagram, kam jsme začali přidávat naše zdravé recepty na rychlá jídla do krabiček. Váha se snižovala a počet sledujících v naší komunitě rostl. Tvorbou jsme trávili 100 % volného času a nikdy se snad necítili s manželem tolik naplnění a šťastní, jako když si někdo podle nás uvaří jídlo a napíše nám nadšenou zprávu, jak si celá rodina pochutnala a teď se chystají vyzkoušet od nás všechny další recepty. S tím přišlo také rozhodnutí dát v zaměstnání výpověď a zkusit se živit svým koníčkem - vařením. Zviditelnit se v soutěži MasterChef pak přišlo nasnadě. Nic neděláme v malém a v životě se řídíme heslem „go big or go home“. Myslím, že se to svým způsobem povedlo, a proto nyní připravujeme kuchařku, která v září tohoto roku spatří světlo světa - možná bude lepší napsat - potěší chuťové pohárky všech milovníků dobrého jídla.
2. Přiblížila byste nám, jak musí být vybavená kuchyň, aby se v ní dobře vařilo?
Moje kuchyně musí být za každé okolnosti čistá a uklizená. Jedině takto se v ní člověk cítí dobře a když se cítím dobře, pak se mi také dobře vaří. Určitě je super, když člověk při zařizování kuchyně myslí na funkční uspořádání. Mít dostatek pracovní plochy na přípravu jídla a dostatek zásuvek, které potřebujete mít při ruce. Neumím si představit kuchyni bez kvalitních spotřebičů. Do těch jsme s manželem investovali, když jsme si kupovali byt. Já tenkrát ještě studovala na vysoké škole a full time zaměstnání měl jen manžel. Radši jsme spali čtvrt roku na matraci, než abychom šetřili na vysněných kuchyňských spotřebičích. Taky si nedovedu představit můj běžný den v kuchyni bez elektrického robota, blenderu a tyčového multifunkčního mixéru. Používáme kvalitní nádobí a porcelán. Porcelán máme sice každý pes jiná ves, to je kvůli focení receptů na blog a Instagram. Člověk chce mít co největší výběr a většinou fotí jen jednu porci, takže u nás doma nenajdete dva stejné talíře. To mě malinko štve, ale dokud si do kuchyně nenecháme vytvořit ostrůvek, nemám už kam další porcelán dát.
3. Jaká je vaše nejoblíbenější vzpomínka ze soutěže MasterChef?
Těch okamžiků mám několik. K těm nejhezčím patří moment, kdy Radek Kašpárek vyhlásil mé jméno ve výzvě o nejlepší bagetu s Bageterie Boulevard. Beru to jako svůj velký životní úspěch. Nikdy by se mi totiž ani nesnilo, že se bude mnou vytvořený recept nabízet statisícům lidí. A že si to lidé budou ve velkém kupovat. A opakovaně, protože jim prostě a jednoduše chutná. Tento pocit je neopakovatelný, doslova. A co se týče silné vzpomínky, bude to určitě moment, když jsme s vítězem MasterChefa dovařili ve finálovém večeru naše tříchodové menu a společně jsme tomu nemohli uvěřit. Že je po všem, že tady ta cesta skončí. Nevím, jak vítězi, ale mně na vítězství nezáleželo tolik, jako na tom ten den nic nepokazit a připravit tři skvělá jídla. To se povedlo, takže zpětně se cítím naplněná.
4. Z vašich fotek z kuchyně přímo sálá váš smysl pro detail. Dáváte si takhle záležet i při dekoraci interiéru?
Já se přiznám, že až v posledním půlroce jsem se začala více zajímat o interiérový design. Asi to přišlo s lockdownem a tím, že trávíme nyní s manželem všechen čas doma. Člověk se tak chce cítit dobře a začne přemýšlet, co by doma mohl zvelebit. V našem bytě bydlíme 4 roky a jak jsem dříve zmiňovala, ze začátku nebyly na všechno peníze. Proto jsme si tenkrát koupili nejlevnější možný jídelní stůl, který zároveň sloužil i jako pracovní. Jak šel čas, začali jsme na stole natáčet a fotit, a zjistili, že nám absolutně nestačí. Byl tak malý, že jsme se ve dvou měli problém k němu vejít. A já jsem celý život snila o velkém jídelním stole, u kterého se žije. Stůl, který bude dominantou celého domova.
5. Máte od Wuders jídelní stůl a lavici. Mohla byste našim zákazníkům prozradit, co pro vás bylo při rozhodování důležité?
S Martinem jsme věděli, že by se nám líbilo dřevo v kombinaci s kovem. Celý byt máme do bílé barvy a podlaha je studený bělený dub. Mám ráda minimalismus, čisté plochy a světlé barvy. Na druhou stranu jsem chtěla do našeho domova vnést trochu útulna. Proto jsem si na Pinterestu začala ukládat všechny možné obrázky obývacích pokojů spojených s jídelnami, které mě oslovovaly. Hledala jsem takový jemný boho design. Bílou, krémovou a béžovou barvu s přírodním materiálem. Wuders jsem měla v hledáčku od samého začátku. Líbí se mi výrobky a taky to, že to kluci vybudovali od píky. Jako my. Přestože má náš obývací pokoj spojený s kuchyní docela velkou plochu (když porovnám jiné pražské byty), věděli jsme, že musíme jít do co nejvíce vzdušných nohou. Proto jsme zvolili jídelní stůl Oxford. Nohy jsou opravdu úzké, a tak stůl v podstatě levituje. Velikost jsme pak vybírali takovou, aby se ke stolu pohodlně vešlo 6 strávníků. Takhle, nebudu lhát, kdybychom měli větší byt, zvolila bych klidně ještě větší stůl. Stůl je pro mě totiž srdcem domova. Moc se mi líbilo narušit něčím rovné linie, a tak jsme sáhli po přírodních hranách. A musím říct, že jsme s Martinem nadšeni, jak krásně vypadají a stůl s lavicí zútulnily.
6. S manželem jste spolu často vidět v kuchyni. Pomáhá vám při vaření, nebo někdy vaří i sám?
Martin umí vařit stejně skvěle jako já. Většinou je to on, kdo přichází s novými nápady. Já o něco lépe ovládám techniku a taky pak po mně - Martin odpustí - nezůstává takový bordel. Oba pak máme za ty roky v kuchyni nachutnáno spousty jídel, a tak se většinou shodneme na první dobrou, co jídlo ještě potřebuje, aby bylo dokonalé. Většinou ale vaříme spolu. Jako rovnocenní partneři, tak nás to taky nejvíce baví.
7. A na závěr, který z vašich receptů by podle vás měl zkusit uvařit každý náš zákazník?
Tak na tohle je moc těžké odpovědět. Každý den je totiž pro mě něco jiného právě tím receptem, který by si měl každý vychutnat. Záleží totiž na tom, na co mám zrovna chuť. Pokud bych měla chuť na něco sladkého, dala bych si třeba náš mandlovo-vanilkový koláč s lískooříškovou zmrzlinou. Šťavnatý korpus s celozrnnou moukou, který voní po vanilce a pomerančích a chutná po hnědém oříškovém másle. Zdobí ho plátky zlatavých mandlí a jestli vás nedostal dosud, tak teď vás zaručeně dostane. Na ještě teplý koláč položíme kopeček studené zmrzliny. Jak tohle vystřelí vaše chuťové pohárky do vesmíru, o tom si můžeme popovídat, jakmile to zkusíte. Ale jedno je jasné, budete mít husí kůži. Pro slané mlsné jazýčky bych pak doporučila tacos a la kuře na paprice s vodkou. Představte si talíř plný domácích tacos placiček, ve kterých jsou plátky filírovaného šťavnatého kuřecího prsíčka. Na nich delikátní salát z pečených paprik, troška balkánského krémového sýru a povrch zdobí dokonalá omáčka. Trochu jsme se nechali inspirovat v zahraničí receptem Pasta alla vodka. Ano, krom pečených paprik jsme do omáčky přidali i trochu vodky. Ta díky tomu získala úžasnou svěžest, kterou prostě musíte vyzkoušet. Všechny recepty jsou nenáročné na dostupnost surovin, rychlé a chuťově maximálně vyladěné.